Beskydské rehabilitační centrum

Údolíčko čeladenské nade všechna údolí, hojakání mužské, ženské, ze všech strání hlaholí. 

Tyto a další verše místního učitele a spisovatele Josefa Kaluse, ozývající se z reproduktoru u jeho busty v areálu Beskydského rehabilitačního centra, zahrají na citlivou strunu každého moravskoslezského patriota. Přidej k tomu kávičku u fontány, relaxační pyramidu a minizoo a máš výletní dopoledne jak z katalogu Spokojená rodina 2021.

Ale abych to nevzala tak šmahem, protože tohle místo jde spíš ruku v ruce s klidem, pomalým rytmem a odpočinkem, vezmu to popořadě. K návštěvě mě ponoukla drobná zmínka o rozhledně na Čeladné. Tak jsem se začala pídit a dopídila se k informacím o Beskydském rehabilitačním centru (s romantickou zkratkou BRC). Pro jistotu jsem e-mailem ověřila, zda všechna zmiňovaná lákadla může využít i návštěvník zvenčí. A ano, bez obav, areál není určen jen ubytovaným hostům, ale i široké veřejnosti.

Vzala jsem tedy děti a vyrazili jsme. Hned u parkoviště nás přivítala čtrnáctimetrová, modřínovými prkny obitá, vyhlídková věž. Z plošiny je i přes její poměrně malou výšku, úžasný výhled na celý hřeben Beskyd – od Lysé hory přes Smrk, Stolové až po Radhošť. Však taky tento impozantní výhled inspiroval místního učitele a básníka Josefa Kaluse k nejedné básni…

Hory drahé! V jasu ztopené,
dubovými lesy věnčené,
často snivě zrak můj po vás těká…
posud marně pomoc vaši čeká,
by si dobyl slávy ztracené

(Josef Kalus, úryvek z básně Beskydám)

Po poetickém zastavení u kostelíku a vyslechnutí příběhu o místní osobnosti můžeme pokračovat k relaxační pyramidě nebo k jezírku s fontánou. Děti nějakou dobu vydrží u výběhu s kozami kamerunskými. V celém areálu jsou lavičky a odpočívadla, všude se dá svačit a posedět. Zkuste s dětmi najít vodníka a medvěda 😉 Ferdinandův pramen jsme ochutnat nemohli, kohoutek byl mimo provoz. Tak třeba příště, minerálka k lázním patří, rádi bychom vyzkoušeli.

V době naší návštěvy doznívala korona-omezení a restaurace (U Sestřiček a kavárna Lara), měly otevřeno jen výdejní okýnko, ale káva byla, to je hlavní. Až bude vše zase v normálu, posezení před kavárnou na odpoledním slunci bude třešinka na dortu. Na dortu pomyslném, i skutečném, zákusky tu mají luxusní.

Poslední výhodou (z pohledu matky vlakomila) je i poloha kilometr od vlakového nádraží v Kunčicích pod Ondřejníkem. Určitě sem s dětmi ještě někdy zamířím na pohodovou procházku, příště to spojíme i s vlakovým výletem. Dá se odsud sejít také do centra Čeladné po Valašské cestě.