Audio do auta

Loni jsem s chutí prošla seznam kamarádky Marušky (aka Děvče z hor) s tipy na dětské audioknihy do auta. Protože přesunů absolvujeme zejména v létě dost, snažím se neustále hledat něco, čím sobě i dětem cestu zpříjemnit (a nezblbnout). Tak přidávám svoji trošku do mlýna, co hraje v autě u nás a baví to všechny generace. Ke všem zmíněným audioknihám existují samosebou i velmi povedené papírové knížky.

Tetovaná teta – Slávek Janoušek a Bára Hrzánová

Podnětem ke koupi CD pro mě byla malá stejnojmenná knížka Daniely Fischerové, kterou máme doma. Naši Jedničku bavily básničky založené na slovních hříčkách, knížka netradičního formátu je navíc originálně ilustrovaná. Tak jsme pořídili audio a chyba to rozhodně nebyla. Chytlavé dvojsmysly a vtípky se snadno dostanou do hlavy a jen těžko se jich člověk zbavuje. Bára Hrzánová se kromě role recitátorky zhostila na jedničku i role interpretky. My, co jsme odkojeni Hrdým Budžesem, Báru prostě můžem a po nocích si s ní opakujeme třeba básničku o tom, jak nad řekou Mží mží, ale nad řekou Temží nemží.

Jak na příšery – MALÉhRY a Čankišou

Tady přišla inspirace od dědy. Neptej se mě, kde můj táta narazil na Čankišou, ale přinesl to on. Respektive pustil dětem cestou z výletu a následující měsíc si děti zpívaly pouze vodníkovu odrhovačku Měěěsíčku můj milý, posviť ještě chvíli… Příběhy o pohádkových bytostech napsaly tři ženy z brněnského divadla MALÉhRY (mezi nimi i Bára Seidlová – ano TA Bára, co hrála Zubejdu). Hudebního doprovodu, kterým jsou pohádky proložené, se chopila velice svérázným způsobem skupina Čankišou. Poslouchat můžeš o vodníkovi, čertovské dušičce, krojovaných jezinkách nebo o učesané čarodějnici. A že je kniha o příšerách? Bát se nemusíš, všechno je podáno s humorem a nadsázkou.

Písničky z kabaretu Tlukot a bubnování aneb veliké putování – divadlo Minor

Tohle je takový tip trochu na naštvání, protože se velmi těžko shání. Tak prosím o prominutí, ale ber to jako podpultovku, která se někomu ve Tvém okolí třeba válí na půdě nebo v knihovně a možná ani neví, co to je za poklad 🙂 Nejprve jsme měli knihu (v knihkupectvích je vyprodaná, ale občas se objeví výtisk na antikvariátech nebo na knihobotu). Poté, co si děti fantastické putování skřítků za prstýnkem princezny Květušky oblíbily tak, že jsem na výletech slýchala repliku „achich ouvej, achich ach, puchýřky mám na nohách – nevzali jsme mastičky na bolavé haksničky„, jsem se pídila po audioformě a našla ji v e-shopu divadla Minor. A našla. A k poslechu je to hodně originální a zábavný počin.

Houbeles musicus – hudební smaženice, namluvil Arnošt Goldflam

Naše babička je velký mykolog, tak bylo potřeba toto téma pozvolna pumpovat i do dětí. Knihu Houbeles Pictus se mi sehnat nepodařilo, ale nepřestávám hledat ve vodách internetových antikvariátů a nevzdávám to! Máme alespoň audioverzi Houbeles Musicus namluvenou Arnoštem Goldflamem. Nečekej ale jednoduché rýmovačky o muchomůrkách v mechu. Todle je mykologická vyšší dívčí. Než jsme se vnořili do tématu, o existenci takového vatovce jsem neměla ani ponětí a teď už ho znají i naše malé jedličky… Děti nenásilně nasávají fakta (třeba v textu o kováři s kolodějem: Jsou citliví na doteky, vždycky přitom zmodraj vzteky. Kdo jim leze na nervy? Vypadá to na červy.), nás dospělé baví slovní obraty a hříčky takřka svěrákovského stylu, navíc jsou písničky v podání kapely Traband nebo Plastic People of the Universe průřezem hudebních žánrů od folkloru přes indie-rock po dechovku. Fakt vtipné album.

Ooo, vajíčko – čte Martha Issová

Dle dětí audioobjev roku, za který vděčíme kamarádům. Veršovaná knížka, která vtipně popisuje vývoj vajíčka, přes stadium housenky až v motýla. Houseňák Pepík se potýká s trablemi s láskou, když se zamiluje do vosy (Pepíku, ty truhlíku…). Na hudbě se podílela Beata Hlavenková, muzika je svěží a neotřelá. No a ty texty, z těch místy fakt ležíme (Ale, ale hovnivále, kam s tou koulí obří? Pořád vpřed ji musím válet, v tomhle jsou vrubouni dobří! Z Tebe ale hovnivále tečou potu potoky! Moje paní nenadále vysoké má nároky…).

Z takových těch rodinných klasik frčíme na čemkoliv z dílny Svěráka & Uhlíře, celá rodina milujeme Hurvínka a od malička do dětí pereme naše oblíbené Poletíme?, což se ale občas trochu vymstí dotazem typu Mami, a co to znamená Budem třít si holou řiť? :). Já jsem si rodinu pomaličku naučila na Hradišťan, letos Jednička s Dvojkou zvládli absolvovat i jejich živý koncert, který prakticky celý prozpívali a následně se dožadovali koupě houslí a brumle (neskromně si přičítám všechny zásluhy na jejich kulturním rozvoji). Pouštím a zpívám jim normální „dospělácké“ písničky, ale zrovna Hradišťan má i pěkné dětské album Hrajeme si u maminky. Až díky dětem jsem objevila Kašpárka v rohlíku, jejich jezdeckýho kolouše, co lidi nikdy nekouše, se dožaduje už i naše dvouletá Trojka. Od únorové kinonávštěvy Tajemství staré bambitky 2 posloucháme rádi i stejnojmenný soundtrack k oběma dílům pohádky. Guilty pleasure naší rodiny jsou zpívající myslivci – Markazíni, jejich Zalesňovací píseň je hymna sazečů stromů (Sázej lesy smíšené, druhově vyvážené, ani smrku se neboj, do směsi ho však zapoj. Jedle nebo buk, je to asi fuk…).

Klasické audioknihy a hudební alba pořizuju zpravidla ve formátu mp3 na Supraphonu (supraphononline.cz) nebo na Audiotéce (audioteka.com), záleží, kde požadovaný titul najdu. Naslepo kupuju máloco, většinou jdu po konkrétní audioknize a googlím, kde ji mají. Některé fajnovky (třeba výše zmiňovaný Tlukot) jsem si musela nechat poslat jako fyzické cédéčko přímo z Divadla Minor, v audioverzi ke stažení ho (minimálně tehdy) neměli.

A co posloucháš Ty? Moc ráda se inspiruji!