(Lázně) Jeseník a Lipová-Lázně: dvě střediska, kolem kterých se točila naše letošní rodinná Apalucha.
Vincenz Priessnitz a Johann Schroth. Dva přátelé z dětství, dva naprosto odlišné přístupy k léčení. Ten první, působící v Jeseníku, propagoval vodu v nemalém množství – k vnitřnímu užití i k obkladům. Druhý, domovem v Lipové-Lázních, ji naopak zakazoval a léčil pitím vína, až z toho byli jeho pacienti „na schrotth“ (čili na šrot). Víno místo vody, víno k večeři. Ach Schrotthe, kéž by se Tvé postupy ukázaly vědeckými studiemi jako fungující, jak by se nám všem žilo…
Z pochopitelných důvodů jsme dali coby základně našeho pobytu přednost Lázním-Lipová před Jeseníkem :). Naší početné skupině s mnoha různými potřebami (šest dospělých a čtyři děti) poskytlo azyl Království u Petra a nebylo mu co vytknout, možná jen nepřítomnost hřiště, ale děti se vracely z výletů tak utahané, že jim ani nechybělo a vystačily si s velkou zahradou a houpačkou.
Tropická vedra, která v čase naší návštěvy vládla, vedla naše první kroky bez váhání do Priessnitzových léčebných lázní v kopci nad Jeseníkem. Místní Balneopark je boží pro dospělé i děti, se-to-prosimtě-řiká-se to-prosimtě-ví. Korýtka, potůčky, sprchy, jezírka… vše volně přístupné a s osvěžující (ledovou) vodou. Ve vedru nám nevadilo, že jsou děti promočené durch, v chladnějším počasí bych přibalila náhradní oblečení, protože kontakt s vodou je tady nevyhnutelný. V areálu za budovou sanatoria najdeš i Háj víly Ozdravy – lesík s domečkem Hejkala, vyhlídkovou věžičku a supr labyrint s kamenem přání. V dolní části háje jsou Nádrže-zádrže – korýtka s pumpou, taky mělo u dětí úspěch. Dalo by se projít k různým léčivým pramenům, ale nám stačilo pohrát si na hřištích, která tu mají, dát si teplý lázeňský oplatek, zmrzku a Vinckovo kafe. Parkování přímo nahoře u Balneoparku se prodraží, kdo by nechtěl platit, může nechat auto pod kopcem v okolí nádraží (nebo rovnou přijet vlakem) a dojít pěšky Kalvodovou ulicí (mákneš si do kopečka, ale ušetříš).
Řádně osvěžení jsme pak strávili odpoledne ve Faunaparku Horní Lipová. Prošli jsme už docela dost minizoo a minifarem, ale s klidným srdcem můžu o téhle říct, že patří mezi nejpěknější, nejčistší. Na děti tady v důmyslně vybudovaných a prostorných výbězích čekají opice, papoušci, želvy, lamy, ale i dva tygři a další zvířata. Součástí areálu je bufet s fajn nabídkou, posezení ve stínu, pár naučných cedulí z dílny Lesního světa. Nejklidněji tady bylo cca hodinu před zavíračkou, měli jsme ZOO sami pro sebe.
Na Šerák a Obří skály s dětmi
Pro ty, kdo se ani s dětmi nechtějí vzdát horských výhledů, je tady výlet, který zvládnou i menší turisté. Výškové metry se totiž ukrojí hned ze startu lanovkou a pěšky se jen 6 kilometrů klesá. Ono se sice řekne „jen šest“, ale nenech se zmást, že to je úplný veget. Stezka vede převážně po kamenité cestě, místy je sešup strmý a ostražitost či pevné boty jsou rozhodně na místě. Kočárek (jakkoliv terénní) pro tentokrát nechej doma, trasa s ním sjízdná není.
Začíná se v malé osadě Ramzová u stanice lanové dráhy a tamtéž se touto trasou vrací. Parkování je bezplatné přímo na parkovišti u lanovky. Čekají nás dva úseky lanovkou, jejíž ceník a časy odjezdů najdeš zde. Prvním úsekem je Ramzová-Čerňava (čtyřsedačka), na něj pak navazující Čerňava-Šerák (dvojsedačka). Jsou tady skvělí zaměstnanci, kteří pomohou dětem nasednout i vysednout, takže žádné zbytečné obavy 😉 Malé děti doporučuju připnout si do nosítka (bingo, koho by to napadlo, že). Lanovka Tě vyplivne asi 400 m od Chaty na Šeráku, takže pokud s sebou na dovolené nemáš jiné boty než lodičky, dá se zvolit i úplně light varianta výletu – lanovkou nahoru na borůvkové knedlíky, fotka na instáč před chatou a pak zase lanovkou dolů. Byla by to ale fakt škoda.
Jak trefně píší na svém webu, Chata Jiřího na Šeráku je kamenným pokladem zasazeným do hřebene Hrubého Jeseníku, kousek pod stejnojmenným vrcholem s nadmořskou výškou 1351 m n.m. Nejen rodiče s dětmi potvrdí, že jde opravdu o poklad, neboť v jídelní části je prostorná dětská herna s lezeckou stěnou a mraky hraček. Takže se, milí rodičové, najíte v klidu! A za to chata získává zlatého rodičovského bludišťáka! Dalšími bonusy jsou příjemná nabídka jídel a nápojů, rychlá obsluha, nočník, jídelní židličky, domácí borůvkový koláč nebo ochota ohřát přinesený příkrm. To na horské chatě prostě jako rodič chceš! Pokud to situace umožní, musí být skvělé tady přespat, letos jim tam v noci prý chodí bachyně s deseti malými prasátky! (Na tuto informaci pamatuj, když půjdeš v přilehlých lesích do borůvčí čůrat).
Po řádném občerstvení je čas začít se kutálet dolů po modré turistické značce směrem na Obří skály. To je pro děti prolézací a objevitelská zastávka, dá se tu strávit hodně času. Stojí zde také altánek na svačinu (i když pochybuju, že po návštěvě chaty tady bude mít někdo hlad). Všude podél trasy jsou borůvky, jen je někdy potřeba zanořit se víc do lesa, přímo u cestičky bývají obrané. Od Obřích skal vede zelená značka údolím Vražedného potoka směr Ramzová. Cestou je několik míst, kde se dají smočit nohy, což v letním parnu uvítají nejen děti. V závěrečném úseku lze trasu maličko zkrátit oproti zelené turistické značce (mrkni do mapy).
V okolí dolní stanice lanovky je několik restaurací, mnoho z nich má i dětské venkovní hřiště. Fajn hřiště „na doražení“ je i u vlakového nádraží v Ramzové. Pokud budeš mít možnost, cestu vláčkem na trase Branná-Ramzová-Lipová, které se pro výhledy a převýšení ne nadarmo říká Slezský Semmering, si určitě nenech ujít.
P.S.: Dejte vědět, jestli jste potkali ty divočáky!
Kafrárna Jeseník
Zničeni pochodem v horách, ocenili jsme jedno bouřkové odpoledne návštěvu jesenické Kafrárny – herny s cukrárnou. Platí se 80 Kč za dítě, plus co sníš (a že tu toho je). Atmoška celé cukrárny mi trochu připomínala italské Palermo, ale hrací prostor je boží, děti nadšené, kafe v klidu vypité. Víc nepotřebuju. Do herny se nesmí bosky, tak přibal buď papuče nebo ponožky (silonkové pro dospělé a normální pro děti se dají případně koupit i na místě).
Jeskyně Na Pomezí
Nikdy jsme s dětmi v jeskyních na organizované prohlídce nebyli, visel nad námi velký otazník, zda to zvládnou a nebudou rušit. Obavy byly naštěstí zbytečné. Prohlídka ale trvala něco málo pod hodinu, paní průvodkyně nebyla uspávač hadů, k napadení Jedničky Dvojkou stalagmitem nebo Dvojky Trojkou stalaktitem nedošlo, nikdo se neztatil, nikdo neřval (víc než obvykle). Útvary jako zkamenělý pejsek, trpaslík v kanoi, na kterou leze bobr nebo sloní ucho dětem utkvěly v hlavě. Jeskyně nejsou nějaká extra must see pecka, ale jsou fajn alternativou programu, když nepřeje počasí. Zírali jsme, kolik si pětiletá Jednička odnesla z výkladu informací, vápenec je u nás teď jedno z nejskloňovanějších slov, tatínek geolog se nezapře.
Po jeskyních jsme zastavili v parku s hřištěm přímo v Lipové, nedaleko kavárny Nostalgie a byli jsme příjemně překvapeni nabídkou (třeba ledové kafe mají luxusní).
Cestu domů jsme rozdělili nedaleko Malé Morávky zastávkou na rozhledně Nová Ves v obci Dolní Moravice.
Pohled z rozhledny na dětské hřiště s hřebenem Jeseníků v pozadí je hodně fotogenický a možná ho už někdo zachytil na instagramu či jiných sociálních sítích. Za nás můžu s klidným srdcem říct, že místo je nejen působivé na pohled, ale také funkční a rodinným výletům nakloněné. Přímo k rozhledně se dá vyjet autem. Parkoviště je sice malé a kapacitně nestačí, ale běžně se parkuje i na přilehlé louce. Parkování v době naší návštěvy nebylo zpoplatněno. Dětské hřiště je krásné a zabaví různé věkové kategorie. Najdeš tu houpačky, prolézací hrad, skluzavky, šplhací a ručkovací překážky, houpací koníky pro menší děti i místo na sednutí pro rodiče.
Rozhledna má trochu komplikovanější otevírací dobu, před návštěvou doporučuji zkontrolovat na stránkách obce Dolní Moravice, ať se neochudíš o pohled z ptačí perspektivy. V červenci 2022 bylo otevřeno od středy do něděle, v 10-12 a 14-17 hodin. V srpnu 2022 už to podle informací na webu bude jen od středy do neděle, od 14 do 17 hodin. V mezipatrech rozhledny můžeš mrknout na různé výletní tipy a zajímavosti v okolí. Shora je krásný výhled nejen na dětské hřiště a hřeben Jeseníků, ale třeba i směrem na Bruntál. V přízemí je malá expozice, publikace o Jeseníkách k nahlédnutí a malý dětský koutek! Takže si o těch Jeseníkách možná i v klidu něco přečteš. A jestli radši listuješ knížkou v teple domova, doporučím Ti originální obrazovou publikaci Čti Jeseníky.
Pokud se při příležitosti návštěvy rozhledny najíš v nedaleké restauraci Na Vyhlídce, neuděláš chybu. Interiér je sice originální (třeba velký stůl ze saní, na zdech klobouky a máselnice nebo mlýnky), ale bylo nám tu příjemně. Jsou zde dětské židličky, jídlo bylo rychle hotové a chutné. Jen opět pozor na otevírací dobu, není otevřeno každý den. Dá se zde i ubytovat. Od rozhledny vede řada cyklostezek, pěších tras, či v zimě běžkařských okruhů (např. do Karlova pod Pradědem, k Liščímu kameni, na Alfrédku…).
Máme rodinu v Bruntále, tak přidávám ještě pár míst, kde jsme byli s dětmi v dobách minulých:
- Přímo v Lázních Lipová je supr procházka (asi 4 km) i pro kočárek k Lesnímu baru. V cíli si můžeš opéct špekáček nebo nabídnout kremroli z Branné (mrkni ale na jejich web, zda právě doplnili zásoby).
- kam jsem hodně chtěla, ale pro zavřenou cestu kolem Žulové jsme to nechali na jindy, je obří židle a stůl ve Skorošicích, procházka okolo kilometru s originálním cílem
- horská chata Paprsek (pamatuju si, že jsme si tam hráli v dětském koutku, teď na webu vidím, že je psaný pouze pro ubytované, bude to chtít ověřit aktuální info) – jak se tam dostaneš, nechám na Tobě, já tam vyšla kdysi v zimě s desetiměsíční Jedničkou z Ostružné (když ty fotky mimina na bobech teď vidím, nechápu, proč jsem si tak komplikovala život a radši nepila v nížinách svařák). Borůvkové knedlíky ale stojí za to! Kousek odtud je pak nová Dalimilova rozhledna – z Velkého Vrbna se k ní dá dojet i s kočárkem, pokud máš svaly, dáš to možná s kočárem i z Paprsku.
- Praděd – kdo by si nechal ujít nejvyšší horu Jeseníků. Z Ovčárny je to po asfaltu. Ale fajnšmekrům doporučuju jít s dětma (aspoň třema, maximálně čtyřletýma) v zimě, v holomraze, viď, Dituš ;)))
- Pradědova galerie u Halouzků v Jiříkově u Rýmařova – muzeum dřevěných soch, solidní miš maš, ale Jedničku to bavilo. Pán tu má dřevěné kolotoče a různá hejblátka, pokud budeš mít cestu poblíž, zastávky litovat nebudeš.
- procházka na Rejvízu k Velkému mechovému jezírku – není to špatné, šli jsme kdysi i s chariotem, ale bylo tady mrtě lidí, znova bych šla leda mimo slunečné prázdninové víkendy
- na vyhlášenou trubičku si zajdi do cukrárny v Branné, mívají tu mimo otevírací dobu otevřené i pohotovostní kremrolí okénko, kdysi v zimě jsme sem šli s dětmi a boby/saněmi z Ostružné po zelené značce, cestou se míjí bunkry
- pokud fandíte lodičkám, máme vyzkoušený přívoz ROUZA na přehradě Slezská Harta, který jezdí z Razové do Roudna
- jestli jedeš od Brna, cestou je fajn Pradědovo muzeum v Bludově, ale to už jsem se moc rozvášnila a jsem až u Šumperka. Přepínám. Končím.
Na závěr si dovolím malou reklamu. Moje kamarádka Maruška alias Děvče z hor pořádá každoročně předvánoční akci pro maminky (tatínky) s dětmi s názvem Do Jesu bez stresu. Jde o několik dní na hotelu Skiland v Ostružné (s dětským koutkem) a pestrým programem v okolí. Byla jsem takhle s Maruškou v Jeseníkách a v Krkonoších ještě v dobách, kdy Jednička byla jedináček a můžu jen a jen doporučit. Maruška na sebe váže moc fajn akční maminky, o zábavu po večerech u společného poslouchání chůviček je postaráno! Letos je termín 5.-9.12.2022. Pokud se přihlásíš, napiš tam, že máš tip z Jaktajedle. Kódíček na slevu bohužel zatím nemám, ale s Maruškou si to pak za bezplatnou reklamu proúčtuju ;))).
Akční doplnění výletů s dětmi jsou různé poklady a hledačky, za kterými můžeš v Jeseníkách jít Cestičkou. Máme od nich vyzkoušenou pokladovku v zámeckém parku v Loučné nad Desnou – několik úkolů a na konci truhla s vypelichanými plyšáky, u které se mi teda trochu protočily panenky, ale děti jásaly a plnění je bavilo.
Bohatá jesenická fotogalerie (s fotkami letošními i prehistorickými) je tady:
