Když se rozdávala láska k jaru, šla jsem si dvakrát. Miluju tohle období, kdy se příroda kolem zelená, svěže voní a všechno je před námi. Prázdninové měsíce se pomalu blíží, stromy teprve rozkvétají, čeká nás koupání a obědy na zahrádkách. Teplo jen na tričko, svačiny v trávě a návraty z výletů dlouho po Večerníčku. Dost světla venku, v hlavě, v duši. Z dovolené je prý nejlepší ten pocit „před volnem“. A z kalendáře jsou nejlepší tyhle první vlaštovky se záchvěvy teplých dní. Časem jich sice přibude, ale zase už budem blíž podzimu. A podzim je tma, mlha, šedo. Podzim nebrat.
Pro jeden z prvních jarních výletů jsme si vybrali Hodslavice, vesničku u Nového Jičína. Pokud Ti název zní povědomě, dával jsi asi v dějepisu pozor. Nejznámějším místním rodákem je totiž František Palacký. A právě jeho osobnost připomínají čtyři nové hodslavické fotopointy, které snadno propojíš nenáročnou, zhruba 3,5 kilometrovou procházkou. Trasa je k vidění zde. Parkovat se dá pohodlně u kostela.
Fotopointy jsou sice čtyři, vyloženě vyhlídkami bych nazvala tři z nich. Čtvrtý objekt (Krásověda) stojí u rodného domu Františka Palackého a jde o kovovou obruč s citátem „Krása arci jen potud krásou jest, pokud se cítí; právě tak jako pravda jen potud pravdou jest, pokud se myslí, dobro jen dobrem, pokud se koná.“. Před domem na lavičce najdeš i stužkový rozcestník – trasu ke každé z vyhlídek značí jiná stužka. Sledování fáborků výborně motivovalo naše trpaslíky k chůzi, pochod pojali jako bojovku. Nakoukni i do uličky Františka Palackého, která zde vznikla, podobně jako vyhlídky, z iniciativy občanů.
Bílá krajka Tě zavede k vyhlídce Frame. Anglický název má akcentovat Palackého nadání pro cizí jazyky, uměl jich neuvěřitelných 15! Dřevěný rám, na kterém si lze odpočinout a kochat se pohledem na Hodslavice s kulisou Beskyd, zdobí citát „Krásu vnímáme citem, rozumem nedá se rozuměti.“. Podél aleje se stejnou cestou vrátíš zpět k Palackého rodnému domu a pokračuješ kolem parkoviště na druhou stranu vesnice. Trasa vede Galerijní ulicí, kde se dá ponořit do virtuální reality. Je na to potřeba stáhnout appku. Kousek dál, u fotbalového hřiště, je pár houpaček a kolotoč pro děti (kdyby se moc ptaly, proč musí zase šlapat).
Z dálky je na horizontu už od fotbalového hřiště vidět obří židle. Ta měla u našich dětí největší úspěch. Fotka na ní je must have výletu 🙂 Židle je ozdobená nápisem Silní jsme jen silou ducha. Vyhlídka představuje první školní židli Františka Palackého a reprezentuje jeho celoživotní lásku ke vzdělání.
Od Školní židle je to už jen coby kamenem dohodil k místu zvanému Základní kámen. Jde o několik kamenů pohromadě, které mají připomínat fakt, že Palacký, coby vedoucí stavebního výboru, položil základní kámen Národního divadla. Kámen byl navíc přivezen z Radhoště! Jeden z menhirů zdobí citát: Co z pravé lásky pramení, nikdy nevysychá.
Všechny prvky jsou na loukách umístěny velmi citlivě a s respektem ke krajině. Hlavním materiálem je dřevo a kov a byť jim prorokuji (vzhledem k jejich originalitě) velkou návštěvnost, věřím, že to nebude na úkor přírody. Jde opravdu o krásná místa s úžasným výhledem, na kterých si člověk vyčistí hlavu. Tak si je nezničme.
