Frčíte v kamíncích? Už jste taky propadli sbírání oblázků a valounů a malování na ně? Nás to úplně pohltilo. Není dne, abychom s dětmi nějaký kámen nenašli nebo sami nenazdobili. Jen mi, zkušenější, prosím, poraďte – jak přimět děti, ať se těch šutrů i zbavují? Už máme doma solidní hamadu. S kamínky chodí i spát. Ale co bych čekala, když jsou to děti geologa, že…
Jednu dubnovou středu jsme u nás u řeky založili Doberský Kamínkovník – speciální místo sloužící pro výměnu malovaných kamínků. Každý sem může výtvor přinést a na oplátku si jeden odnést. Jsme sami zvědaví, jestli místo vydrží chvíli „žít“ nebo jestli nám základní kámen někdo odnese.
Pro pobavení – našemu vlakomilovi jsem namalovala veliký kámen ve tvaru vagónu. Jaké bylo mé překvapení, když druhý den přišel s tím, že kámen ROZBIL! Do té doby jsem si myslela, že kámen je vysoce odolný materiál, který slouží spíš k rozbíjení jiných předmětů. Takže pozor na JAKÝ kámen malujete. Naše doberské pískovce toho moc nevydrží.
Co se techniky týče, já maluji akrylovými barvami Primo (sada 14 kelímků po 4,5 ml vyšla na cca 180 Kč) a tenkým štětcem. Barvy krásně kryjí, drží a dobře se míchají. Děti si kámen vždy natřou bílou akrylovou barvou a pak jej zdobí akrylovými fixy Centropen – Decor pen. Je to pro ně jednodušší než pracovat se štětečkem. Na závěr vždy výtvor přelakujeme akrylovým lakem a často nesmí chybět zasypání třpytkami. Bez třpytek by to prostě nebylo ono, to musí uznat každý.
