Já, Koblížek, Koblížek, na másle smažený, na okénku chlazený…. a za hodinu zbaštěný!
Takhle nějak by si asi prozpěvoval náš koblížek. Protože jak koblihy celý rok nekupujeme a nejíme, tak o masopustu, když jich tradičně nasmažím plnou mísu, se po nich do hodiny slehne zem. Dělám je podle blbuvzdorného návodu Florentýny z Kuchařky pro dceru. Její rozbory jednotlivých kroků a podrobný popis včetně upozornění na největší rizika úplně miluju. Koblihy smažím na litru oleje z jedné vykynuté placičky a pak plním stříkačkou od dětského nurofenu. Pozor – silně návykové!
