Mama apalucha

Warning: Undefined array key "src" in /data/web/virtuals/273985/virtual/www/domains/jaktajedle.cz/wp-content/plugins/envira-gallery/src/Functions/image.php on line 369

Warning: Undefined array key "src" in /data/web/virtuals/273985/virtual/www/domains/jaktajedle.cz/wp-content/plugins/envira-gallery/src/Frontend/Gallery_Markup/Item.php on line 328

Warning: Undefined array key "src" in /data/web/virtuals/273985/virtual/www/domains/jaktajedle.cz/wp-content/plugins/envira-gallery/src/Frontend/Gallery_Markup/Item.php on line 340

Warning: Undefined array key "src" in /data/web/virtuals/273985/virtual/www/domains/jaktajedle.cz/wp-content/plugins/envira-gallery/src/Frontend/Gallery_Markup/Item.php on line 346

Warning: Undefined array key "src" in /data/web/virtuals/273985/virtual/www/domains/jaktajedle.cz/wp-content/plugins/envira-gallery/src/Functions/image.php on line 369

Warning: Undefined array key "src" in /data/web/virtuals/273985/virtual/www/domains/jaktajedle.cz/wp-content/plugins/envira-gallery/src/Frontend/Gallery_Markup/Base.php on line 436

… aneb jak si užít prázdninový pobyt, když je dětí třikrát víc než maminek. V chatě bez herny, televize, bez dětského koutku, bazénu a dalších výdobytků. A i tak zažít nezapomenutelný týden plný smíchů a zážitků ❤.

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Mnoho mých kamarádek si podobně jako my pořídilo tři děti. Vyjet společně na výlet bez manželů tudíž už dávno neznamená „ve dvou“, ale minimálně v osmi. Pokud to máš jinak, závidím, ale s naší hyper-smečkou si to už žádá organizovaný program, jinak rychle nastává anarchie. Záměrně pominu geometricky zvyšující se riziko rušení či přesouvání celého výletu z důvodu nemoci. Tipy na doplňky stravy posilující dětskou imunitu nejsou moje parketa. Mám ale v rukávu osvědčené aktivity nenáročné na přípravu (to bych podtrhla), které zabaví partu malých dětí na docela dlouhou dobu (to bych podtrhla dvakrát).

Víš, mám kolem sebe neskutečně akční matky. Tvořivé, sportující, energické, které k tomu všemu vždycky odněkud vytáhnout teplou bábovku nebo krabici s řízkama. Ale taky maminky, které si občas u kafe postesknou Já bych taky takhle ráda jela, děcka by to bavilo, ale nestíhám nic chystat. Nebo slýchávám Nevím, jak bych je zabavila, nejsem taková hračička, jako ty. A to mi přijde škoda! Protože stačí trochu promyšlených příprav a člověk vykouzlí nezapomenutelné zážitky kdekoliv. Moje výhoda je v tom, že mám od patnácti svoji soulmate, která „to vede stejně“ a se kterou se v blbinách podporujem. Co může být větší sranda, než o půlnoci u druhé lahve vína společně kreslit mapu pokladu! 🙂

Je mi jasné, že pro mnoho sledujících nesu tímhle článkem dříví do lesa. Že pravidelně organizují rodinné dovolené podobné menším dětským táborům nebo rovnou celé tábory. Od vás moc ocením další osvědčené nápady, aktivity a hry pro menší děti! Hoďte je, prosím, do komentáře! Poslouží nám i ostatním, děkuju moc a moc! A pro ty ostatní je tu SEZNAM NÁPADŮ:

• Na úvod jsme si nabatikovali trička. Velká klasika, přesto pořád funguje. Nejsme vyloženě generace hipíků, tak pro jistotu stručný postup. Koupím sáček barvy Duha (královská modř nikdy nezklame, kupuju v takových těch nejvíc retro drogeriích nebo prodejnách barev a laků), nejobyčejnější světlá bavlněná trička ze skříně/Kiku/Pepca/H&Mka a bílý provázek (není dobré mít barevný, může pouštět barvu). Chytím tričko v jeho středu, zvednu a svážu provázkem do hada (sofistikovanější postup a vzory zde). Pak do velkého hrnce na sporáku naliju vodu, zahřeju tak, ať je horká, ale nevaří, nasypu barvu, přidám lžíci soli a na cca 10 minut namočím trička. Opatrně sleju do dřezu a svázané hady propláchnu studenou vodou. Po chvíli (aby trika nebyla tak horká) připravíme lavor se studenou vodou a octem coby ustalovačem barvy (Kolik octa? Přiměřeně). Děti rozvážou/rozstříhají provázky a vymáchají triko v octové vodě a je hotovo. Trika pak na 40° peru v pračce s tmavými věcmi, můžou trochu pouštět.

Tak. Táborové stejnokroje bychom měli. Nezapomeň smečku společně vyfotit, protože zhruba do hodiny se někdo polije rajskou omáčkou a než jeho triko po vyprání uschne, zašpiní se na tuty další táborník.

• Malování triček, pytlíků, povlaků na polštář apod. je obecně velmi oblíbená činnost. Stačí fixy na textil nebo jakákoliv razítka a poduška s barvou určenou na textil, vyložit triko kusem kartonu (aby se barvy nepropily) a hrr na to. Výsledný módní kus je zpravidla potřeba přes pečící papír zažehlit, aby se barvy zafixovaly. Pěkný 3D efekt mají barvy v tubě Perlen Pen, využít se dají nejen na textil, ale i na dekorovaní čehokoliv dalšího. Když si navíc tvoření vytáhneš ven, ušetříš si nervy s tím, že děti někde něco zamažou nebo pokreslí. Důležité je potlačit své mateřské ego a nechat je svobodně tvořit, i když to „nebude hezké“ (kdo o tom vůbec rozhoduje?). Za pití kávy ještě teplé nějaká ta mazanice určitě stojí! Chceš-li mít jistotu, že triko bude k nošení, můžeš zainvestovat trošku víc peněz a nakoupit vybarvovací trika od Kukanda nebo něco ušít kapsu na svačinu z omalovánkových látek.
• Nepodceň divadýlko kolem. Děti je potřeba vtáhnout do děje. My jsme se zničehonic ocitli na prérii plné Indiánů. Proto jsme u ohně vykouřili dýmku míru, jezdili na divokém oři z klacku a každé dítko si zvolilo vlastní indiánské jméno (děti se pak u jídla titulovaly jako Duhový vlas nebo Parohatý jelen :)). Čím víc blbin, tím víc je všechno kolem bude zajímat.
• K Indiánům patří čelenka, že. Proto jsme každému dítku uvázaly kolem hlavy šňůrku/gumičku a děti dostaly za úkol si vybarvit vystřižený kus kartonu ve tvaru pírka.
• Smyslohraní nikdy nezklame a zahrada je pro něj jako stvořená. Obzvláště pro různé vodní hrátky – pipetování gumových zvířátek zamražených v ledu, nabírání vodních perel cedníkem, zkumavky a kelímky, to je něco. Venku nikoho tolik netrápí kaluže vody všude kolem, v létě je to naopak příjemné osvěžení.
• Mým esem v rukávu je od loňska pokladovka s Albi tužkou. Zalaminovala jsem si pár (osm) kartiček o velikosti A6 s Albi kouzelnou nálepkou. To mi umožňuje opakovaně nahrát skrz Albi tužku k nálepce jakoukoliv zvukovou stopu (třeba zadání úkolu). Díky tomu, že děti mohou instrukce k jednotlivým úkolům poslouchat a nemusí je číst, eliminuje se tak nečtenářům dost podstatný handicap. Tužku mohou mít jen jednu nebo každý svou (jen nezapomeň přenést/přehrát zvukové soubory i do dalších používaných tužek, aby samolepky „přečetly“). Úkoly k jednotlivým stanovištím vybíráme triviální – zacvičit trakař, zazpívat písničku o vodě, poskládat puzzle, zahrát si na tichou poštu, posbírat do krabice spadaná jablka, obkreslit a vybarvit křídou ruku, najít pět druhů květin, dát si štafetový běh kolem zahrady (schválně štafeta, protože když běží společně, vždycky je někdo poražený a špatně to nese) a další. Karty rozmístím na zahradě a než je děti najdou a úkoly splní, mám slastných pár desítek minut klidu, kdy jen zpovzdálí sleduju jejich zápal pro věc. Za splnění úkolu získává družstvo společně ústřižek mapy. Na konec není marné připravit drobný poklad (omalovánky, plastelína, cokoliv s Tlapkovou patrolou, muffiny aj.), ke kterému je seskládaná mapa dovede.
• Během apaluchy samozřejmě vhodíme taky po výletech a procházkách. A aby dotazů kdy už tam budem bylo co nejméně, používáme rúzné hledačky k zabavení malých turistů. Loni kamarádka sehnala přírodní bingo v obchodě Tiger. Děti zavírají okýnka podle toho, jaké zvířátko nebo přírodninu najdou. Kreativnější duše můžou sáhnout po hledačkách z internetu, které stáhnou, vytisknou a zalaminují (třeba tady). Anebo ještě krapet pracnější, ale o to personalizovanější možnost – vyrobit si vlastní hledačku v programu Canva😉.
• Večer se opíkají bnuřty, to je jasná věc. Ale někdo třeba párky nerad a taky chceme děti zabavit a co nejvíc vtáhnout do procesu přípravy. Proto s oblibou děláme jednoduché trdelníky na ohni. Jsou vynikající!
  Na těsto potřeba: půl kila hladké mouky, 2 žloutky, 3 lžíce moučkového cukru, 80 g rozpuštěného másla, 1 kostka droždí, 250 ml vlažného mléka, špetka soli a na potření hrneček s rozpuštěným máslem plus cokoliv, v čem děti trdelníky obalí (cukr se skořicí, oříšky apod.). Do poloviny vlažného mléka rozdrobíme droždí, přidáme lžíci cukru, dvě lžíce mouky, zamícháme a necháme cca 10 minut vzejít kvásek. Do zbytku mouky uděláme důlek a přidáme do ní kvásek a ostatní suroviny. Vypracujeme těsto (rukou a vařečkou, robot netřeba), necháme 30 minut vykynout. Z těsta vytvoříme „hady“, které namotáme na delší klacek a opékáme do zlatova. Radši menší, lépe se propečou. Teplé potíráme máslem a obalujeme v cukru/oříškách. Recept je podle Lenky z @vesele_svacinky, díky za něj!
• Za deštivých dnů se mi osvědčilo alter ago bláznivého vědce „Profesora Protona“, který dělá s dětmi jednoduché fyzikální pokusy. Netahám tohohle chlápka všude, ne vždy na něj mám náladu. Odmalička jsem debrujár, takže inspiraci jen lovím z dávné paměti, ale i na netu jsou jí mraky. Efektní je propichování balónku špejlí, výroba píšťalky ze zavařovacího víčka, přitahování proudu vody hřebenem a jiné kejkle se statickou elektřinou, rozvíjení poupat v lavoru nebo tančící rozinky.
• Víš, kdo ovládá, jestli bude hezky nebo škaredě? Mocný bůh Selůša, aspoň tak se to traduje v naší rodině. A kdo chce mít na výletě pěkně, musí být se Selůšou zadobře 😉 Postavíme se s dětmi do kruhu, voláme a ukazujeme:
  Óóó (ruce nahoru k nebi) – já (ruce přitáhnout na hruď) – óóó (ruce natažené nahoru k nebi) – Selůša (ruce dolů na hruď) – Ty (ruce natažené k nebi)!
  Opakujeme dokud nevysvitne slunce, dokud to skupinku baví nebo do okamžiku prozření 😀 … óóó – já- óóó-sel-ušatý…

Přeju zábavné společné chvíle a hlavně dobrou partu, se kterou je radost podobné věci vymýšlet a prožívat!