Udrž podzim – podrž přírodu

Se začátkem podzimu spouštím nultý ročník výzvy Udrž podzim – podrž přírodu určené zejména rodičům s dětmi. Pokud někdo nemá děti k dispozici a rád by se zapojil, stačí napsat, ráda nějaké zapůjčím. Vnoučata, neteře nebo sousedovic ratolesti budou určitě taky skákat metr dvacet vysoko, když je pro jednou vytáhneš za dobrodružstvím.

Pět úkolů výzvy zní následovně:

  1.       Jeď jinam
  2.       Jeď jinak
  3.       Vař doma
  4.       Zkus něco
  5.       Uč děti

Cílem je trochu se hecnout, udělat pár věcí jinak a tím překlopit jazýček pomyslných vah rodinného výletování směrem k udržitelnějším hodnotám. Zapojit se můžeš od 23. 9. 2022 do 20. 11. 2022 zasláním jedné fotky, pak budou vylosováni vítězové (aaaano, budou i ceny, a to v celkové hodnotě přes 10 000 Kč). Všechny další podrobnosti se dozvíš níže.

Neřadím se mezi ekologické ultras, nežiju stoprocentně zero waste, sem tam letím letadlem, nenosím výlučně slow fashion a fair trade čokoláda mi moc nechutná. Necítím se na řešení velkých témat jako kontaminace oceánů nebo ztráta biodiversity. Přesto mi není jedno, v jakém prostředí budou jednou žít moje děti nebo moje vnoučata.

Chci s nimi poslouchat ticho na horách, osladit si čaj medem, upéct borůvkový koláč, vykoupat se v řece, pozorovat žáby. Chci v krkonošské hospodě ochutnat poctivé kyselo, na Valašsku se zakousnout do frgálu nebo si na jižní Moravě dát pohárek vína, aniž bych se musela bát, že mi místní štamgasti radostí z mé návštěvy propíchají gumy u auta. Chci svět, ve kterém příroda nemusí ustupovat egu člověka nebo nelogickým developerským projektům. Chci cestovat, poznávat, objevovat, inspirovat se, ale zároveň za sebou nechávat co nejmenší stopy.

Říká se tomu udržitelné cestování. Chytré knihy by ho popsaly jako takové, které naplňuje potřeby současných i budoucích účastníků cestovního ruchu a přitom pomáhá rozvoji území. S přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti. Ta dlouhodobost prosperity je důležitá. Jde zkrátka o snahu dané místo „nevytěžit“ stylem „po mně potopa“, ale snažit se svou návštěvou přispět k tomu, aby i po mém odchodu zůstalo pro ostatní krásné, ne-li mým přičiněním dokonce lepší.

Každého asi hned napadne, zda vzhledem k negativům (uhlíková stopa, devalvace životního prostředí, přetěžování krajiny a nadužívání přírodních zdrojů) není pro společnost lepší necestovat vůbec? Odpovědí je desetiprocentní podíl cestovního ruchu na světovém HDP (údaj pro rok 2019, pandemie čísly trochu zamíchala). Cestovní ruch se zkrátka stal jedním z nejvýznamnějších průmyslových odvětví zajišťujícím nejen mnoho pracovních míst, ale také značné příjmy do státních i místních rozpočtů. Když se k tomu přidají hůř vyčíslitelné přínosy jako poznávání jiných tradic a kultur, učení se jazykům, získávání nadhledu a mnoho dalších, není o významu cestování pochyb. Jen je potřeba být si vědom(a) svého dopadu a snažit se ho minimalizovat. Vybrat si takový způsob cestování, který bude v daných podmínkách co nejohleduplnější (více si můžeš počíst třeba v NY Times). Preferovat lokální cestování či delší poznávací dovolené před eurovíkendy (aby se ta uhlíková stopa způsobená leteckým přesunem trochu „vyplatila“). Zjednodušeně řečeno, pokud necestuješ blbě, pozitiva Tvé návštěvy na daném místě by měla převážit nad negativy. Ať už se bavíme o výletování po Česku nebo o dovolené v zahraničí.

A teď konečně k jádru pudla! Když chci to, co chci a nechci to, co nechci, musím pro to něco dělat. Pokud to máš podobně, pojď něco udělat se mnou! O to jde především – udělat aspoň něco. Něco je víc než nic. Vykašli se na to, že nespasíme celý svět a radši počítej:

Málo každý den udělá za rok překvapivě víc, než by člověk čekal. So let´s go!

Každý máme startovní čáru jinde. Možná je pro Tebe naprostou samozřejmostí strávit večer před výletem v kuchyni výrobou placiček ze sezónní zeleniny. Anebo prostě smraďochům koupíš na výletě párek v rohlíku. Ať už se cestou na výlet stavíš v McDrivu pro číze nebo vypiješ litr bačovy žinčice na salaši, můžeš se zapojit! Cílem není hodnotit, poměřovat se, předhánět, hejtovat. Cílem je ve svém přístupu něco změnit (ideálně k lepšímu, ale jestli budeš zničehonic místo květákových karbanátků spokojenější s krabicí prefabrikovaných sušenek, zakazovat Ti to nemůžu :)). Každý to něco máme jinak velké. A když to poskládáme dohromady, musí to být znát. Ten změní to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc.

  1.       Jeď jinam

Vyber si jako cíl výletu místo, které není turisticky vyhlášené. Jak se to pozná? Stanovme pro Českou republiku jako kritérium to, že Tebou navštívené místo NEPATŘÍ do top 10 nejnavštěvovanějších míst v daném kraji. Když to vezmu polopatě, tak u nás v Moravskoslezském kraji je pro tentokrát zakázaným územím Ostravská ZOO, Pustevny, Landek, Dolní Vítkovice, Dinopark, Tatra muzeum v Kopřivnici, Hukvaldy a další krásné, ale turisty dost zaplněné lokality. Nechci je tu vypsat všechny, ať Tě neochudím o ten proces zkoumání tabulky a možná i nějaké „aha“ momenty…  Obecně by bylo supr vyhnout se místům uvedeným ve výše zmíněném souboru. To jsou totiž ta turisticky největší lákadla naší země, která o návštěvnost nemají nouzi. Trochu výjimečné postavení má Ústecký kraj – hlavně NP České Švýcarsko, kterému ohnivý průser dost zamíchal statistikami. Takže pokud do Českého Švýcarska, tak třeba podle aktuálních tipů Jany z blogu S dětmi v báglu, specialistky nejen na dětské výlety v tomto regionu.

Kam tedy jet a kde tipy hledat? V Česku máme nepřeberné množství prověřené lokální inspirace, tady je jen zlomek z osvědčených blogů, co se výletování s dětmi týče: celorepublikově inspirují Ověřeno rodiči, Brno a okolí ovládají holky z blogu Rodičem v Brně a okolí, dojezdovou vzdálenost z Brna (Vysočina, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a jiné) pokrývají Malí výletníci, Vysočinu znají na blogu Vysočina s dětmi, nejen okolo Prahy můžeš výletovat podle Kačabích pohorek nebo podle Rodina cestuje, Krkonoše, Jizerky a Plzeňsko má v malíku Verča píšící pod značkou S kočárkem na hory, nejen Šumavu znají Už tam budem, Zlínské matky asi nebudou psát o Ústí nad Labem a tipy ze severní Moravy najdete třeba u Vlka na cestách, ve skupině Beskydské kočárky nebo tady na Jaktajedle.

Sledujte blogy, facebooky, instagramy, lajkujte, sdílejte a hlavně jezděte! Protože proto to my (často mámy a ještě častěji zadarmo a ve volném čase) děláme. O důvodech, které konkrétně mě vedou k objevování a sdílení nových míst, jsem se rozepsala tady.

Pokud chceš výzvu splnit mimo Českou republiku, i to je možné, směle do toho! Zkus se v zahraničí dle svého nejlepšího vědomí a svědomí vypravit někam tak, abys nepodporoval(a) fenomén overturismu. Někam, kde to není přecpané lidmi, kde není hlava na hlavě. Stojíš hodinovou frontu na skalní vyhlídku? Tak jsi špatně 🙂 

  1.       Jeď jinak

Podle údajů agentury Czech Tourism cestuje nejvíce turistů v Česku autem (62 %). Já se nedivím. Přesunout děti na místo určení jiným způsobem s sebou nese o dost víc nepohodlí a nervů – vybrat vhodný spoj vzhledem k režimu dětí, stihnout vlak či autobus na čas, zabavit skupinku v dopravním prostředku…

Pojďme se v rámci naší výzvy pokusit přesunovat jinak. Vlakem, autobusem, na kole, tramvají, pěšky. Jen to auto nechme alespoň pro jednou doma. Počítá se i netradiční procházka po vlastních nohách přímo z místa Tvého bydliště. Jak moc dobře své okolí znáš? Víš, že i za barákem je krásně? Vezmi si na pomoc třeba mapy.cz, koukni, jestli není v okolí nějaká vyhlídka, hřiště, pěšina. Vytáhni ven sousedy. Vezmi děti a kola a vyraž.

  1.       Vař doma

Vybav se na výlet vlastnoručně vyrobenou svačinou. Jestli to budou lívance, tortily, homemade sušenky, nakrájené ovoce nebo zelenina, chleba s paštikou či bábovka, to nechám na Tobě. Věřím, že pro mnoho maminek je funkce svačinářek (mimo funkci uklízečky, kuchařky, pradleny, kulturního referenta, krotitelky…) denním chlebem, ne novinkou. Tenhle úkol si proto můžeš libovolně ztížit – tousty nejsou žádná výzva? Tak pojď zkusit vyrobit svačinu tak, aby po Tobě nezůstal žádný odpad (sáčky, papírky, kartony, obaly…). Na přípravu použij jenom červené a zelené suroviny. Nebo nech sváču připravit děti. Každopádně povolej do zbraně reusable krabičky, svačinové ubrousky, boxíky a lahve. Všechno naplň a na výletě piknikuj! Minimalizuješ tak odpadky, které vyhodíš (Pohodíš? Nevědomky ztatíš?) na výletě.

  1.       Zkus něco

Sice s sebou máme domácí svačinku, ale asi úplně nechceme na horské chatě vytáhnout řízek s nakládačkou a nechat se vyhodit, že… Když už někam jedu na návštěvu a beru tak klid místním lidem, alespoň se snažím (krom slušného chování), aby ze mě něco měli. Pouvažuj, kde můžeš během výletu ochutnat lokální dobrotu a podpořit tak místní výrobce. Prodávají se cestou domácí sýry? Čerstvé koláče? Vyhlášená zmrzlina? U nás v Beskydech je spousta možností, jak chytře utratit peníze a trochu tak vrátit to, co si z oblasti bereme. Stačí se místo velkého hotelu najíst v rodinném podniku. Kafe a nanuky nekoupit na benzínce a trochu se pídit po lokálních značkách. Vzorek z místního pivovaru se přece hodí i po návratu z výletu. Severomoraváci, už jste někdy měli vařonku či miodulu? Kontrabáš? Bigos? Nejvyšší čas ochutnat v terénu!

  1.       Uč děti

…respektu k přírodě. Chování v lese. Ohleduplnosti k prostředí. Vztahu ke všemu živému. Šetrnosti k přírodním zdrojům. Ukaž jim, k čemu všemu je zdravá příroda potřeba. Jak je křehká. Způsobů jsou mraky. V rámci výzvy zařaď a zdokumentuj alespoň jednu „enviro“ aktivitu pro děti. Pojem je to víc než velkorysý. Je na Tobě, zda otestuješ, kolik úsilí stojí postavit hnízdo, nasbíráš odpadky během výletu, nasušíš bylinky na čaj, vyrobíš čističku vody nebo uplácáš lojovou kouli pro ptáčky. Můžeš vyrobit „hřbitov odpadků“ a pozorovat jejich rozklad, zahrát si pexeso se stopami lesní zvěře nebo zasadit semínko a sledovat, jak roste. Nenáročnou inspiraci najdeš třeba s myškou v knize Hravocesta od Terezy Vostradovské, nebo v hlubinách internetu (stránky MB-eko nebo Jděteven hrami a nápady doslova přetékají).

Hraj si, ukazuj, vysvětluj. Vhodně podané informace děti nasávají jako houba. Čím dřív si zažijí, co a jak v přírodě funguje, co je správné a PROČ, tím lepší standard si nastaví. Tím méně jim pak bude připadat normální škodit, ničit, odhazovat odpadky, tahat kočku za ocas, rozkopávat mraveniště. A všichni víme, že u dětí platí dvojnásob: exempla trahunt – příklady táhnou. Nejlepší je jít vzorem. Dětem svým i cizím. Ony jen často dělají to, co vidí u dospělých…

Především by se mělo dostavit hřejivé blaho z občansky uvědomělého chování, které posouvá cestování s dětmi správným směrem. Pokud by to náááhodou byl slabý motivátor, nabízím i přízemnější motivaci ve formě cen 🙂 Vzhledem k charakteru výzvy jsem oslovila několik lokálních tvůrců, organizací, výrobců a značek, které se dlouhodobě věnují tématu udržitelnosti, ať už jde o módu, hračky nebo nakupování. Jsem neskutečně vděčná, že výzvu Udrž podzim – podrž přírodu podpořilo cenami v hodnotě přes 10 000 Kč těchto sedm statečných:

  • bezobalový obchod a e-shop Bezobalu (@bezobalufm)
  • výrobce funkčního oblečení pro děti i dospělé Šijeme srdcem (@sijeme_srdcem)
  • unikátní koncept Půjčovna hraček (@pujcovnahracek)
  • knihy a ilustrace pro děti Nech mě vyprávět o lese (@nech_me_vypravet)
  • Daniela Hýlová tvořící upcyklované výrobky pod značkou DoMa šiju (@doma.siju)
  • vinařství Nešpor & Rajský vyrábějící organická vína v Moravské Nové Vsi (@nesporarajsky)
  • linorytová královna vdechující nový život secondhandovému oblečení – Eliška Másnicová aka Vod Másla (@tricka_vod_masla)

Tak co, tak coo? Věřím, že motivace je teď ještě trochu silnější, když má Tvé úsilí šanci být odměněno nejen dobrým pocitem, ale i věcnou cenou. Všem partnerům výzvy patří můj obrovský dík za důvěru, kterou do akce vložili. 

Ještě chybí informace o tom, jakým způsobem budou vybráni vítězové. Platí, že nezáleží na tom, jak velké bude ono něco, které změníš. Koneckonců, děláme to pro sebe, pro naše děti, naši přírodu, naši planetu. Nebudu počítat, kdo najel víc kilometrů vlakem a koho to stálo víc šedivých vlasů. Nebudu měřit, kdo nejvíc snížil svou uhlíkovou stopu a kdo si v ekozápalu přestal holit nohy. Jako přihláška do soutěže mi postačí jedna fotokoláž zaslaná do 20. listopadu 2022 na e-mail maja@jaktajedle.cz. Třeba takováto:

Stačí mi jeden obrázek, na kterém je patrné, žes s rodinou splnil(a) všech pět bodů výzvy. (Pokud neumíš udělat koláž, pošli klidně v jednom mailu více fotek.) Můžeš to nabombit a všechno si odfajfknout na jednom výletě. Věřím, že pro mnoho rodinek je to snadný úkol a jejich denní chleba. Anebo pojedeš postupně krok za krokem, bod za bodem, až je splníš všechny. Jak je libo. Já potřebuju jen jednoduchý důkaz místo slipů. Ze všech příchozích fotek vylosuju 21. 11. 2022 několik vítězů, jejichž snaha bude oceněna hmotnými dary. Pojďme se gentlemansky dohodnout, že v téhle výzvě si nelžeme, nepodvádíme a nežereme si navzájem svačiny. Nechci složitostí podmínek nikoho odradit od účasti. Pro jistotu si ale vyhrazuju právo vyhodnotit případné sporné momenty vlastním úsudkem. Zasláním fotografie dáváš svolení s jejím zveřejněním. Pokud si zveřejnění nepřeješ, stačí to uvést v e-mailu, budu to samozřejmě respektovat. Stejně tak je pro mě bez debat dodržování Zásad ochrany osobních údajů. Přihlásit se lze z každého e-mailu pouze jednou. 

To je vše. Ono toho není zrovna málo, že… To je tak, když něco vymýšlí a popisuje geograf s lehkou grafomanií. Ale neboj, já Ti to teď budu během podzimu postupně všechno připomínat. Kdyby cokoliv nebylo jasné, neváhej se mě přeptat na sítích nebo e-mailu!

A pokud hoříš nebo aspoň trochu doutnáš pro přírodu, zapoj se a šiř výzvu Udrž podzim – podrž přírodu dál! Bude nás víc, nebudeme se bát budoucnosti nic! 

Oblíbená témata

Novinky z blogu

přímo na váš e-mail

Napište komentář